Finálová řeč: Eibar

Jak bych začal? Jsem ve finále, což jsem nečekal. Potom co jsem nehrál, jak jsem chtěl. To, že jsem se dostal až sem, bych označil jak štěstí. V původním kumgangu jsem se snažil, abych nevypadl, takže jsem se dostal do aliance s Martym, Edou, Sabčou a Tarzanem, poté ale Marty měl zkrat na výzvě a sabča ho chtěla ven, takže jsme ho nakonec vyhodili. Vypadalo na zajímavou alianci se Sabčou, Nikol, Iwanem a Khanem. Po další prohrané imunitě šel Tarzan opět na ostrov vyhnanství, takže Eda byl easy vote. Naštěstí pro nás jsme vyhráli další imunitu, takže byl klid a po další prohrané imunitě, kde jsem vyhrál duel, protože to byl kvíz, šel pryč neaktivní hráč. Vypadalo to nadějně, silná aliance, snahu v bojích o imunitu měli skoro všichni. Poté ale přišlo promíchání kmene, kde jsem skončil s Niky a Khanem, za což jsem byl rád, protože jsem s nima byl zadobře a věřil jsem jim a 4 členy z Gangangu a to Johnnym, Paulou, Cikym a Charliem. Snažil jsem se navázat s nima kontakt, ale nějak mi to nešlo, ale Niky to dokázala jak s Charliem, tak s Johnnym. Oba dva chtěli vyřadit Paulu. Takže byli 2 aliance. Naše trojice z Kumgangu a Johnny, kde jsme se domluvili na vyřazení Pauly a my tři s Cikym a Charliem, kde oni měli hlasovat pro Johnny a my pro Paulu. Po výzve kterou jsme prohráli, kde jsme měli napsat příběh o 10 větach, to se nám nepovedlo a já šel na exil. Naštěstí nám to vyšlo, a Khan dostal jeden hlas, Johnny 2 a Paula se třema šla domu. Vyhráli jsme imunitu, takže šel domu Tarzan a pak jsme jí opět prohráli, do karet nám hrálo poslání na exil Cikyho, takže jsme se mohli rozhodnout, koho pošleme domu, jestli Johnnyho či Charlieho, nakonec jsme se rozhodli pro Charlieho. Zbylo 11 hráčů a nadešlo sloučení, které vypadalo ze začátku nadějně. Z mého původního kmene nás zbylo pět, naneštěstí jak jsem zjistil, se na původní kmeny dávno nehrálo. Vypadalo to alianci mě, Khan , nikol a Johnnyho a snaha byl přesvědčit iwana, s kterým jsem se hodně bavil. Ten přislíbol zdenku. Bohužel Johnny se snažil dostat zpátky k favoritům, ale ty ho mezi nima nechtěli, takže se ho rozhodli vyhodit. Bohužel Khan se stal neaktivním hráčem. Já byl s Nikol absolutně mimo. Že my dva jsme úplně, mimo se ukázalo aktuálním tím, že vypadla. Navíc byl Khan diskvalifikován, takže to vypadalo, že jsem absolutně sám proti 7 lidem. Moje hra ve sloučení byla celkem nulová, snažil jsem na sebe moc neupozorňovat, takže jsem přežil Johnnyho a Nikol. V můj prospěch ale hrála hádka mezi Karlem a Klenem. Do té doby mi nikdo nenapsal, takže jsem si začal psát s cikym, ale tomu jsem radši nevěřil. Poté mi napsal starej známej Iwanovic, kterému jsem věřil, takže mě dostal do aliance zděnka, karl, Iwan a já. Sabina byla v exilu, takže 4 byla většina. Poté mi napsal i Duša, avšak to bylo celkem pozdě. Takže šel domů Klen. Po další prohrané imunitě, jsem byl poslán na exil. Podle cikyho jsem byl v ohrožení. Což si nemyslím, ale vypadl Karl kvůli nepočítání jeho hlasu. Zbylo 6 lidí. Duša, kterej měl dobrej vztah se Sabčou a celkem i s Cikym, protože s nima často hlasoval a pak Zdeňka s Iwanovičem a mnou. Poté přišla výzva. Fotka na téma survivoru. Celkem problém pro mě, kterej na to nemá dobré nápady, navíc nejhorší fotka vypadává, už jsem viděl, jak bez jediného hlasu jdu domu. Naštěstí jsem dostal nápad a skončil jsem na 4. místě a vypadla Sabča. Taky Ciky nevyhrál imunitu, takže jsme ho chtěli vyhodit, naneštěstí měl skrytou imunitu, takže vypadl můj nejbližší spojenec Iwanovic. Poslední imunita? Kvíz, to pro gympláka jako jsem já, je super. Takže jsem to vyhrál. Aspoň něco se mi v téhle sérii povedlo. Pak jsem měl na výběr jestli vyhodit Cikyho, kterej hrál ve sloučení dobrou hru, ale neměl moc partáků, nebo Zdeňku, která měla alianci a mohla dostat dost hlasů od svých lidí. Rozhodl jsem se hlasovat pro Zdeňku. Dobrý tah? Nevím. Připadal jsem si jako člověk, kterej rozhoduje, kdo vyhraje. Měl jsem pocit, že Ciky si ve finále zaslouží být víc, než Zdeňka. Shrnutí? Měl jsem štěstí, že jsem moc nehrál, takže mě nikdo nebral jako hrozbu. A díky tomu jsem až tady. Vedle Duši a Cikyho, kteří tu hru hráli. Mám šanci? Možná, ale spíš ne. Měl jsem šanci? Možná někdy na začátku. Co tím chci říct? Že i přes to, že jsem byl od začátku sloučení v menšině a v nepříznivé situaci, ale i tak jsem se dostal až do finále a navíc bez jediného hlasu a s výhrou poslední imunity.